|
|
Fotobiologická bezpečnost svítidel a světelných zdrojů
Štěpánek, Jaroslav ; Bendová,, Zdeňka (oponent) ; Vik,, Michal (oponent) ; Škoda, Jan (vedoucí práce)
Tato disertační práce se zabývá fotobiologickými vlastnostmi optického záření a jejich vztahem k lidskému tělu. V práci jsou popsány možné následky na živou tkáň při nadměrné expozici optického záření. Práce se také zabývá hodnocením světelných zdrojů, svítidel a optických přístrojů ve vztahu k fotobiologické bezpečnosti. V práci je vytvořen hodnotící postup pro světelné zdroje na fotobiologickou bezpečnost v souladu s normou ČSN EN 62471. Jeho smysl spočívá ve výpočtu nebezpečí z naměřených hodnot intenzity ozáření pro různé fotometrické vzdálenosti. V práci je jeho platnost ověřena měření světelných zdrojů, u nichž se měnil jejich zorný úhel a fotometrická vzdálenost. V práci se nachází i aplikace tohoto postupu při hodnocení UV zdrojů, u nichž pomáhá stanovit bezpečnou vzdálenost, v níž UV zdroje nevytváří žádné nebezpečí. Mezi hodnocené UV zdroje patří UVA svítidlo s dominantní vlnovou délkou 365 nm nebo oblouk elektrické svářečky. V práci je dále popsána metoda vyhodnocování světelných zdrojů na nebezpečí modrého světla pro afakické a pseudofakické oko, která pomáhá určit nebezpečí pro oko bez čočky nebo s implantovanou čočkou. Dále byla vytvořena metoda hodnocení nebezpečí modrého světla v závislosti na věku exponované osoby. V rámci práce byl také vytvořen výpočetní program pro hodnocení fotobiologické bezpečnosti ze spektrálních dat uložených v knihovně programu nebo z dat spektroradiometrických měření. Práce se také okrajově zabývá tématem cirkadiánních rytmů, které úzce souvisí s fotobiologickými projevy v lidském těle. V práci je srovnání světelných zdrojů, pro něž jsou vypočteny ekvivalentní osvětlenosti, při nichž mají světelné zdroje stejný účinek na potlačení produkce hormonu melatoninu.
|
|
|
Hodnocení fotobiologické bezpečnosti světelných zdrojů pro domácí použití
Jelínek, Jakub ; Motyčka, Martin (oponent) ; Štěpánek, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o fotobiologické bezpečnosti světelných zdrojů používaných pro osvětlení domácností. Teoretická část práce se věnuje oblastem souvisejících s fotobiologickou bezpečností, jako například popisem základních funkcí zraku, popisem světelných zdrojů, a také způsoby měření a vyhodnocení. V praktické části je měřeno spektrum jednotlivých světelných zdrojů, ze kterého jsou následně vypočítány meze ozáření, podle kterých je zdroj zařazen do patřičné skupiny nebezpečí.
|
|
|
Fotobiologická bezpečnost světelných zdrojů a osvětlovacích soustav
Štěpánek, Jaroslav ; Krbal, Michal (oponent) ; Škoda, Jan (vedoucí práce)
Práce se zabývá tématem fotobiologické bezpečnosti. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou rozebrány základní znalosti týkající se zraku a vidění, a také nemoci oka a kůže způsobené nadměrným působením neionizujícího záření. Dále jsou zde popsány světelné zdroje způsobující možné ozáření a je zde také popsána metodika měření a vyhodnocování fotobiologické bezpečnosti. V praktické části jsou měřena spektra světelných zdrojů a tyto naměřené údaje jsou vyhodnocovány podle metodik popsaných v teoretické části.
|
|
|
Fotobiologická bezpečnost svítidel a světelných zdrojů
Štěpánek, Jaroslav ; Bendová,, Zdeňka (oponent) ; Vik,, Michal (oponent) ; Škoda, Jan (vedoucí práce)
Tato disertační práce se zabývá fotobiologickými vlastnostmi optického záření a jejich vztahem k lidskému tělu. V práci jsou popsány možné následky na živou tkáň při nadměrné expozici optického záření. Práce se také zabývá hodnocením světelných zdrojů, svítidel a optických přístrojů ve vztahu k fotobiologické bezpečnosti. V práci je vytvořen hodnotící postup pro světelné zdroje na fotobiologickou bezpečnost v souladu s normou ČSN EN 62471. Jeho smysl spočívá ve výpočtu nebezpečí z naměřených hodnot intenzity ozáření pro různé fotometrické vzdálenosti. V práci je jeho platnost ověřena měření světelných zdrojů, u nichž se měnil jejich zorný úhel a fotometrická vzdálenost. V práci se nachází i aplikace tohoto postupu při hodnocení UV zdrojů, u nichž pomáhá stanovit bezpečnou vzdálenost, v níž UV zdroje nevytváří žádné nebezpečí. Mezi hodnocené UV zdroje patří UVA svítidlo s dominantní vlnovou délkou 365 nm nebo oblouk elektrické svářečky. V práci je dále popsána metoda vyhodnocování světelných zdrojů na nebezpečí modrého světla pro afakické a pseudofakické oko, která pomáhá určit nebezpečí pro oko bez čočky nebo s implantovanou čočkou. Dále byla vytvořena metoda hodnocení nebezpečí modrého světla v závislosti na věku exponované osoby. V rámci práce byl také vytvořen výpočetní program pro hodnocení fotobiologické bezpečnosti ze spektrálních dat uložených v knihovně programu nebo z dat spektroradiometrických měření. Práce se také okrajově zabývá tématem cirkadiánních rytmů, které úzce souvisí s fotobiologickými projevy v lidském těle. V práci je srovnání světelných zdrojů, pro něž jsou vypočteny ekvivalentní osvětlenosti, při nichž mají světelné zdroje stejný účinek na potlačení produkce hormonu melatoninu.
|
|
|
Hodnocení fotobiologické bezpečnosti světelných zdrojů pro domácí použití
Jelínek, Jakub ; Motyčka, Martin (oponent) ; Štěpánek, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o fotobiologické bezpečnosti světelných zdrojů používaných pro osvětlení domácností. Teoretická část práce se věnuje oblastem souvisejících s fotobiologickou bezpečností, jako například popisem základních funkcí zraku, popisem světelných zdrojů, a také způsoby měření a vyhodnocení. V praktické části je měřeno spektrum jednotlivých světelných zdrojů, ze kterého jsou následně vypočítány meze ozáření, podle kterých je zdroj zařazen do patřičné skupiny nebezpečí.
|
|
|
Fotobiologická bezpečnost světelných zdrojů a osvětlovacích soustav
Štěpánek, Jaroslav ; Krbal, Michal (oponent) ; Škoda, Jan (vedoucí práce)
Práce se zabývá tématem fotobiologické bezpečnosti. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou rozebrány základní znalosti týkající se zraku a vidění, a také nemoci oka a kůže způsobené nadměrným působením neionizujícího záření. Dále jsou zde popsány světelné zdroje způsobující možné ozáření a je zde také popsána metodika měření a vyhodnocování fotobiologické bezpečnosti. V praktické části jsou měřena spektra světelných zdrojů a tyto naměřené údaje jsou vyhodnocovány podle metodik popsaných v teoretické části.
|
host ::
RSS.